Neboj se!

Znáte to. Ráno se vzbudíte s tím, že už zase nestíháte, nevíte, co si na sebe oblečete, uvědomíte si, co všechno dneska musíte zvládnout a nic se vám nechce. Při cestě do školy si do uší pustíte hudbu, ulice míjíte s pohledem zabořeným do země, do hodiny doběhnete tak tak, a teď vás čeká devět hodin v uzavřené budově.. Stereotyp, opakující se den co den.

Navíc si procházíte ne zrovna fajn obdobím, jste nostalgičtí, k čemuž vám napomáhá nastávající podzimní počasí. Taky si v knihovně prohlídnete výstavu od psychicky nemocných lidí, a chce se vám brečet. Ptáte se, proč na světě musí existovat nemoci, války, a proč se prostě všichni lidi nemůžou mít skvěle, jako se mám já. Máte strach, že svůj život správně nevyužijete, že lidi, co znáte, a všechny zážitky, co jste s nima zažili, zapomenete. Máte strach z toho, co je před vámi, z toho, že nebudete mít dostatek odvahy a..

A potom, když po náročným dni konečně ulíháte, vám to všechno (najednou?) dojde.. Najednou si to uvědomíte. Ačkoli o sobě tvrdíme, že jsme věřící, tak jsme vlastně hrozně nevěřící. Jsou to veškeré starosti, co nám svazují křídla, strachy, co nás drží při zemi.. Odmítáme svoje bolesti a starosti odevzdat, protože máme dojem, že se s nimi zvládneme poprat sami. Chybí nám důvěra. Důvěra v to, že někdo, komu na nás skutečně záleží, si nás vede po svojí ač spletité, tak krásné cestě..

A tak vám najednou dojde, že se nemusíme vůbec bát. Protože Bůh si nás vede:)

A pak si odděláte tu masku, co jste měli před o čima a najednou máte zase radost z maličkostí. Protože život je o maličkostech. Oloupaná mandarinka vám připomíná nadcházející Vánoce. Podíváte se na hvězdy na obloze a na ten velkej Měsíc, a uvědomíte si, že stejnou oblohu vidí i lidi v Austrálii. Přepisujete oblíbené pasáže z knížek, abyste znali ten pocit při psaní daných slov. Brodíte se listím, a čicháte vůni podzimu. Koupíte kytku, a dáte ji první ženě, kterou uvidíte.

Bolest a radost jsou totiž úplně stejný pocity. Oba nám připomínají, že žijeme. A taky, že žádná bolest nebude nikdy větší, než Boží láska. Nikdy! :)

Tak vzhůru do žití. A nezapomeňte, že nejkrásnější věci v životě jsou zdarma.. :)